Obchodní škola

24. června 1938 přijela do našeho města na exkursi výprava 18 žáků Státní střední textilní školy z Leskovce v Jugoslávii ku prohlídce továren fy M. Mandla synové, Josef Sochor a naši Státní odborné textilní školy. Výpravu pozdravili zástupci města a jugoslávským studentům byly v upomínku věnovány sletové kapesníky, vyrobené ve zdejších průmyslových podnicích.

Zřízení obchodní akademie u nás

Naše město domáhalo se podle jednomyslného usnesení obecního zastupitelstva ze dne 21. dubna 1938 přeměny veřejné obchodní školy na obchodní akademie s připojenou veřejnou obchodní školou a přičleněnou obchodní školou pokračovací. Ve schůzi městské rady dne 21. března 1938 bylo oznámeno, že intervencí u ministerstva školství bylo zjištěno, že naše žádost nebyl zamítnuta, nýbrž odložena a že k ní v dohledné době bude zaujato stanovisko. Při intervenci té dozvěděli se zástupci naší obce, že také Jaroměř se domáhá zřízení obchodní akademie, že však ministerstvo školství nemohlo k žádosti jaroměřských zaujmout příznivé stanovisko, protože obchodní akademie v Jaroměři zřízena by citelně poškodila Královédvorskou veřejnou obchodní školu. Ve schůzi městské rady dne 22. srpna 1938 oznámil pak starosta města Bilina, že ministerská rada ve schůzi dne 19. srpna 1938 povolila v našem městě zřízení obchodní akademie se 4 postupnými třídami s připojenou obchodní školou se 2 postupnými třídami a s přičleněnou obchodní školou pokračovací. Výměr povolávací, vydaný ministerstvem školství je datován 30. srpna 1938 a má čj. 122669/37 – III/3. Obchodní akademie, jejímž prvým ředitelem byl ředitel dosavadní obchodní školy František Kovář, počala pak svou činnost ve školním roce 1938/1939, byla však za okupace zrušena teprve v roce 1945 po osvobození znovu obnovena.

1940

Abiturientský kurz

Při obchodní akademii ve Dvoře Králové nad Labem byl zahájen ve školním roce 1940/1941. Měl umožniti abiturientům středních škol, aby své všeobecné vzdělání doplnili odbornými vědomostmi obchodě podnikovými. Tento kurz měl velký význam proto, že měl umožniti zejména posluchačům zavřených vysokých škol, aby se někde zachytili. Tito posluchači byli pak pod různými záminkami přijati do
továren, nebo do méně viditelných prací v úřadech a různým způsobem „ukryti“. Kurz samotný byl však brzo úředně zakázán.

Výsledek zápisu do obchodní akademie na školní rok 1940/1941 (akademie byla později zrušena, ponechána jen obchodní škola) přijato bylo do 1. ročníku obchodní akademie 43 žáků a žákyň, do 1. ročníku veřejné školy obchodní pak 45 žáků a žákyň. Do abiturientského kurzu přijato 47 posluchačů, v tom 8 dívek. Největší počet přijatých byl z reálního gymnázia ve Dvoře Králové nad Labem, Jaroměře zbytek z Novopacka, Náchodska, Úpicka.

1944

Velkou změnu v městě způsobilo, když umístěny byly u nás Junkersovy závody. Pro ně zabrána (tak zvaně pronajmuta) celá továrna firmy Josef Sochor, v bývalé továrně Kúhnelově, jako těsně sousedící, zřízena závodní jídelna fy Junkers, v bývalé továrny fy M. Mandla synové zřízen školní závod firmy Junkers a další provozní dílny, v bývalé továrně fy M. B. Neumana synové – Union pak zřízena laboratoř a skladiště firmy Junkers, také továrna fy Karla Willy Hellmann v České Podharti zabrána pro účely této firmy pro kterou se u nás vyráběly součástky do letadel. Do města se přistěhovali říšsko němečtí zaměstnanci této firmy, pro něž zabrány některé vily a byty – kupř. vila Guthova, Mantnerova apod. Pro osazenstvo České národnosti (mládež, do této práce nasazenou nařízením o pracovní povinnosti) byly zřízeny tzv. internáty ve školách (kupř. v budově obchodní akademie) a jinde. Také němečtí něňové u této firmy, kteří se učili ve školním
závodě Mandl, měli svůj internát (v Mantnerově vile).

1945

V červnu 1945 povolilo ministerstvo školství znovuotevření naší obchodní akademie, za okupace zrušené.

Výpisky z městské kroniky

Období 1. světové války.

Světová válka (1914 – 1918) rušivě zasáhla do dějin zdárně se vyvíjejícího ústavu (bylo zvýšeno školné o 20,- K na 120,- K ročně a nařízeno nejúzkostlivější šetření uhlím a světlem).

Z profesorského sboru v té době konali vojenskou službu od 15. 8. 1914 pan učitel Emanuel Cihelka – u zásobovacího sboru, Dr. František Král, praporčík u c. k. pěšího pluku č. 1 od 1. 11. 1916, Dr. Josef Hostovský, oficiál (od 1916) u c.k. zásobovacího sboru.

Ve válečných letech 1912 – 1917 bylo povoláno k vykonávání vojenské povinnosti také celkem 83 absolventů, z nichž 7 našlo smrt na bojišti. Několik absolventů vstoupilo do zahraničních vojsk a bojovalo v legiích za naši svobodu, následujících nevědomky svého profesora Františka Puše.

Aby mohlo být udrženo vyučování v neztenčené míře, byla ve škole v letech 1914- 1916 provedena koedukace. Ve školním roce 1915 – 1916 byl při škole zřízen 4 měsíční bezplatný kurz obchodních nauk pro vojíny invalidy. Po té se sbor na návrh ředitele rozhodl otevřít ještě další kurz od začátku roku 1917 – 1918 pro vojíny – neduživce.

Pro rozvoj OŠ bylo důležité rozhodnutí c.k. Ministerstva kultu a vyučování z 27. 9. 1916, jimž bylo ústavu uděleno na další léta 1917, 1918, 1919 právo veřejnosti. Současně c.k. Ministerstvo Zemské obrany přiřklo absolventům právo na výhody § 20 bran. zákona.

Meziválečné období 1919 – 1939.

Hrůzy světové války a utrpení skončily památným dnem 28. října 1918, kdy se dostalo národu tak dlouho očekávané svobody a veškerému obchodnímu školství pevného finančního základu zestátněním profesorských sborů. Ředitel ústavu Antonín Šíma byl 1.11. 1919 jmenován státním ředitelem.

Nové Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO) po zhodnocení úspěšného a trvalého rozvoje zdejší obchodní školy, udělilo jí výnosem z 25. 2. 1919 Právo veřejnosti bez časového omezení. Zestátnění zdejšího profesorského sboru bylo zcela dokončeno ve školním roce 1921-1922. Tím se značně ulevilo vydržovateli školy, obci Dvora Králové nad Labem v době, kdy na ni čekaly těžké sociální povinnosti. Dle organizačního statutu měla již za povinnost starat se jen o věcný náklad.

Dalším neustávajícím zdražováním školních potřeb, otopu, světla a poskytováním platebních úlev potřebným studentům, vzrostl schodek školského rozpočtu na 50.000,- K. Vydatné zlepšení zajistilo právě uvedené zestátnění dvou pracovních sil, zvýšení subcencí a zvýšení školného, které bylo stanoveno na 300,- K.

V roce 1921 na sklonku školního roku se velké pozornosti těšila oslava desetiletého výročí založení ústavu, při níž se do Dvora Králové nad Labem sjelo na sta absolventů a absolventek z let 1911 -1921. Před společným setkáním účastníků se uskutečnila slavnostní akademie a po společném obědě šli někteří účastníci na vycházku na Zvičinu, jiní na Sokolskou slavnost v Lipnici. Večer byl věnován „Vzpomínkovému věnečku“ v Hankově domě.

Zákonem z roku 1922 byly všechny dvouleté obchodní školy zveřejněny. Úřední název z Městské obchodní školy se změnil na Veřejnou obchodní školu(VOŠ). Zdejší VOŠ měla k dispozici 3 kabinety s předměty a publikacemi, které napomáhaly výuce a to kabinet pro nauky obchodní, kabinet zboží, zeměpisný kabinet.

Předměty se jednak zakupovaly a jednak přibývaly z darů různých firem, bank, obchodů i jednotlivců (ve šk. roce 1926 – 27 dosáhla např. sbírka kabinetu zboží již celkem 2 550 inv. čísel a 4 186 kusů).

Novinkou bylo přijímání středoškolských abiturientů do II. ročníku Veřejné obchodní školy, dle těchto podmínek:

„Zápis byl provizorní, měnil se však v definitivní, prokázal-li uchazeč zkouškou nejdéle do Vánoc, že si osvojil potřebné vědomosti, aby mohl s úspěchem sledovat vyučování. Na žádost uchazeče byl zkoušen též z němčiny a těsnopisu. Abiturienti mohli být zproštěni od docházky na vyučovací jazyk. Nevykonal-li abiturient přijímací zkoušky z němčiny nebo z těsnopisu, bylo možné ho zprostit od docházky do těchto předmětů“.

Ve školním roce 1928 -1929 došlo ke změně ředitele ústavu. Stal se jím Čestmír Kalaš, kapitán v záloze, vyučující zeměpis a občanskou nauku.

Zvláštností tohoto roku bylo nařízení ze 16. 12. 1929, kterým bylo pro kruté mrazy a nedostatek paliva ve 2. pol. února 1929 zastaveno úplně vyučování. Ztráta vyučovacích hodin byla do května úplně nahrazena.

Neustále pokračovalo doplňování knih a časopisů do žákovské knihovny a čítárny a profesorské knihovny. Žákovská knihovna čítala koncem roku 1928-1929 celkem 721 čísel českých knih o 851 svazcích, 57 knih německých, 59 časopisů a 30 čísel vnitřního zařízení, za něž bylo vydáno 15.025 Kč. Profesorská knihovna měla koncem roku 1928-1929 celkem 847 inv. čísel o 907 svazcích, za něž bylo vydáno 27.473,- Kč. Sbírka pro nauky obchodní ve stejném roce čítala 421 inv. čísel o 2201 kusech v hodnotě 154.799 Kč (nově byl pořízen již k existujícím např. psací stroj Mercedes se stolkem, VI. ročník časopisu „Kancelář“, souprava Rufova propisovacího účetnictví a další – celkem nově v hodnotě 5.172 Kč).

Darem byl v tomtéž školním roce získán D. Gestetner´s Rotary Cyklostyle č. 7 se stolkem a příslušenstvím od firmy Jos. Sochor ve Dvoře Králové nad Labem, telefonní přístroje (nástěnný a stolní) od Ministerstva pošt a telegrafů a další předměty.

V červnu 1928 byly dodány do 1. jinošské třídy v OŠ vesměs nové lavice, dvousedadlové, které byly zakoupeny z Fondu OŠ. Staré zařízení bylo vráceno zároveň Městskému hospodářskému úřadu.

Pokračovala i sociální péče o studenty v podobě stipendií a podpor z nadací. Tak např. ze Studentské nadace Antonína Šímy (prvního ředitele ústavu) udělilo obecní zastupitelstvo stipendium ve výši 200,- Kč. Z jubilejní Nadace 28. října pro chudého žáka VOŠ Dvůr Králové nad Labem, založené velkoprůmyslníkem Josefem Sochorem, udělil profesorský sbor ve školním roce 1928-1929 stipendium jedné žačce II. dívčí, která tak získala 977,- Kč. Obchodní grémium ve Dvoře Králové nad Labem věnovalo na odměny žactvu v Kupecké škole pokračovací za vynikající prospěch obnos ve výši 500,- Kč. Kuratorium v tomtéž roce slevilo žactvu celkem 5.900,- Kč a poplatky za užívání kancelářských strojů 20,- Kč.

Do VOŠ ve školním r. 1928-29 a 1929-30 chodil také Jan Zdeněk Bartoš, který byl už ve škole aktivním hudebníkem a později zcela zběhl k hudbě. Stal se skladatelem vážné hudby (oper, komorní, vokální a symfonické hudby či baletů) a to tak významným, že za svou tvorbu byl dokonce oceněn státním vyznamenáním. Byl též profesorem pražské konzervatoře.

Pro rok 1929-1930 se mírně změnilo Návěští VOŠ pro jinochy a dívky takto:

„Úkolem školy jest připravit žáky, na základě důkladného odborného a jisté míry všeobecného vzdělání, pro obchod a příbuzná povolání života praktického. Příprava tato směřuje zejména k tomu, aby se absolventi jednou mohli státi samostatnými podnikateli. K tomuto cíli dává vysvědčení na odchodnou z naší školy jako úplnou náhradu výučního listu pro obchodní živnosti. Studium trvá dva roky. Ředitelství zprostředkuje umísťování absolventů. Výjimečně lze přijímat i starší uchazeče z praxe.“

Zajímavostí tohoto školního roku 1929-30 a roku 1930-31 mimo jiné je, že v něm ukončil dvouletou OŠ absolvent Alois Mikula, ze samoty „Sýkorník“ u Bílé Třemešné, který se později stal nadějným spisovatelem, lyrikem a dramatikem pod jménem Ivan Javor. Byl však v roce 1944 zabit v koncentračním táboře v Linci.

Léta plynula, žáci se střídali, občas se změnil i profesorský sbor. Ve školním roce 1934-1935 se změnila organizace ústavu. Tento se skládal ze čtyř oddělení:

1. veřejné obchodní školy pro jinochy (2letá)
2. veřejné obchodní školy pro dívky (2letá)
3. odborné pokračovací školy pro živnosti obchodní (2letá)
4. zvláštní kursy pro dospělé (podle potřeby)

Na všech těchto odděleních se vyučovalo podle osnov vydaných nebo schválených Ministerstvem školství a národní osvěty, jež vykonávalo vrchní dozor nad ústavem. Ředitelem v té době byl nově František Kolář, profesor obchodní akademie v Broumově. O prázdninách 1934 byly provedeny opravy budovy a školního zařízení.

Mírně klesl počet žactva ve šk. roce 1934-35, neboť činil celkem 170, z toho na VOŠ bylo žáků celkem 111 a kupecké škole žáků 59 oproti r. 1928 – 29, když školu navštěvovalo celkem 196 žáků, z toho VOŠ 139 a kupeckou školu pokračovací 57.

Přitom bylo nadále pokračováno v podporách studentů a sociální péči o tyto studenty. Ze státní studijní podpory bylo na školní rok 1934–35 uděleno MŠANO celkem 2.000,- Kč. Ze Zemské studijní podpory povolil zemský výbor v Praze pro nemajetné žáky zdejší školy celkem 350,- Kč. Ze stipendia z Jubilejní nadace 28. října, založené průmyslníkem Josefem Sochorem bylo vyplaceno 950,- Kč. Z jubilejní nadace Spořitelny královédvorské obdržela jedna žákyně 380,- Kč. Kuratorium OŠ slevilo na školném 61 žákům a žákyním 5.250,- Kč. Mimo to dávalo Kuratorium chudým žákům školní pomůcky, podpory na exkurze a platilo za žactvo úrazové pojištění.

Za vynikající prospěch a velmi dobré chování ve školním roce 1934-35 odměnilo Obchodní grémium vkladními knížkami Živnostenské záložny královédvorské, na nichž byl vklad 30,- Kč, vázaný vinkulací do plnoletosti každého žáka, celkem 10 žákům – 5ti v 1. ročníku a 5-ti ve II. ročníku.

VOŠ ve Dvoře Králové nad Labem měla převahu žactva z blízkého okolí Královédvorska a Jaroměřska. K 25. výročí vzniku školy, tj. od roku 1911 až 1935 měla škola celkem 3 194 žáků a žákyň. Školné za rok 1934 – 1935 bylo stále ve výši 300,- Kč, za používání strojů se platilo 50,- Kč, na Fond pro povznesení a šíření obchodního vzdělání v Československé republice 5,- Kč. Pro školní rok 1935 – 1936 platilo totéž. Žáci nově na zdejší ústav příchozí platili 20,- Kč zápisné, příspěvek na učební pomůcky byl 30,- Kč. Žáci II. ročníku, kteří chodili do hodin mimořádného psaní na stroji, platili za toto vyučování 25,- Kč na celý školní rok. Zaplacené poplatky se nevracely.

Počet žáků opět vzrostl ze 170 v předcházejícím roce na 200 ve školním roce 1935-36 a to ve VOŠ 137 žáků a žákyň, v Odborné škole pokračovací pro živnost obchodní 63.

Zvláštní bylo předčasné ukončení školního roku již 20. června 1936, aby ve školní budově mohly být instalovány expozice Textilní a krajinské výstavy. Před otevřením výstavy byla vkusně obnovena fasáda školní budovy. Po ukončení výstavy byla vymalována většina učeben propůjčených k výstavním účelům. Obchodní kabinet byl opatřen novým, účelným nábytkem.

Podíváme-li se na složení žactva dle národností bylo ve školním roce 1936-37 následující: československá 190 (149 VOŠ a 41 OŠPŽO), německá 35 (17 VOŠ a 18 OŠPŽO). Podle bydliště žactva bylo členění (225 studentů) takovéto: zde u rodičů neb příbuzných 91, zde u cizích 15, docházejících denně z jiných míst 28, dojíždějících denně z jiných měst 91.

V roce 1937 – 38 měl ústav nadále čtyři oddělení: VOŠ – chlapeckou (2letou), VOŠ – dívčí (2letou), Odbornou pokračovací školu pro živnosti obchodní, zvláštní kurzy pro dospělé (dle potřeby) a neměnné 14 členné Kuratorium, vedené předsedou Jaroslavem Bílinou, starostou města.

Ze zvláštností:

Žactvo ústavu projevilo lásku k republice dobrovolnou sbírkou pro jubilejní dar na obranu státu. Ač byli žáci tohoto ústavu většinou nemajetní, byl sebrán značný obnos Kč. 1.364,50 Kč a ředitelství poděkovalo všem, kteří na tuto sbírku jakýmkoliv obnosem přispěli i za jejich projev oddanosti ke svému státu.

Počet studentů stoupl oproti předchozímu školnímu roku 1936 – 37 na celkem 237 studentů, tj. o 12 více.

Kuratorium VOŠ slevilo na školném v tomto roce 101 žákům a žákyním Kč 8.000,-. Mimo to kupovalo nemajetným žákům školní pomůcky a platilo za veškeré žactvo úrazové pojištění.

Karel Korda, žák II. jinošského ročníku, závodil při II. celostátních závodech, pořádaných Prvním pražským spolkem stenografů čsl.v Praze 22. května 1938. Dostalo se mu pochvalného uznání za výsledek s přesností nad 94%.

Období 2. světové války

Výnosem Ministerstva školství a národní osvěty z 30. 8. 1938 byla povolena reorganizace VOŠ na Obchodní akademii (OA) o čtyřech postupných třídách s připojenou VOŠ o 2 ročnících a odbornou školou pokračovací pro živnosti obchodní o 2 třídách (OŠPŽO).

Na popud Obchodní a živnostenské ústředny v Hradci Králové byly organizovány v OA kurzy účetnicko-kalkulační a kurzy jazykové – vyučované vesměs večer.

Městská rada ve Dvoře Králové n. L. 14. 8. 1939 na návrh poroty pro stavbu dívčích škol a OA rozhodla, že pro stavbu OA je nejvhodnější místo v ulici 28. října na pozemcích fy Weiss a synové, a vyzvala proto ředitelství OA, aby připravila stavební program. Ředitelství po dohodě s profesorským sborem předložilo návrh stavebního programu nové budovy OA. V Kuratoriu bylo navrženo několik různých míst ke stavbě a návrh stavebního programu byl Kuratoriem schválen, avšak nikdy už neuskutečněn.

Všechna opatření, nařizovaná úřady vzhledem k změněným státoprávním poměrům, byla vždy ihned provedena. Školu navštívil p. starosta města Jaroslav Bílina a spolu s ředitelem školy 25. 11. 1939 promluvil k žactvu, vysvětlil jim současné poměry a události, nabádal je rozvaze a klidu a k intenzivní školské práci, jako nejlepší přípravě pro život a nejlepšímu prostředku k vyvarování se nepříznivých poznání.

V tomto ročníku ukončil VOŠ rodák a čestný občan Bílé Třemešné, známý textař, Bohuslav Nádvorník.

V roce 1940 od 1. února do 4. března bylo vyučování na OA, VOŠ a OŠ pro živnost obchodní přerušeno pro nedostatek topiva. Od 5. 3. – 19. 3. 1940 bylo vyučováno omezeně a žactvu uloženo vždy větší domácí cvičení.

Pro rok 1940 – 41 bylo doporučeno otevřít abiturientský kurs pro maturanty středních škol, ale město se mělo postarat o vhodnou učebnu. K 1. září 1940 bylo na ústavu zapsáno 342 žáků a žákyň. Školní budova OA už nevyhovovala svému poslání. Pro nedostatek místa musely být ve šk. roce 1940 – 41 dvě třídy v budově Real. gymnázia a žactvo muselo přecházet z budovy do budovy, čímž ztrácelo čas a docházelo k vyrušování v gymnáziu, a proto bylo navrženo uvolnění bytu ředitele Bureše v obecní budově v nádvoří obch. akademie, v něm upravit 2 velké učebny + l menší učebnu pro jazykové vyučování. OA nadále musela pro tělesnou výuku používat místnosti a cvičiště Sokola.

Pro OŠ školy pokračovací, OŠ pro živnosti obchodní, připravilo MŠANO nové učební osnovy. Vyučování na OŠPŽO bylo nově 3leté s 8 denními hodinami (dosud bylo 2leté s 10 denními hodinami).

Školní rok 1941 – 42 proběhl vzhledem k tehdejším válečným poměrům normálně, ale MŠANO avizovalo, že příští rok bude asi předčasně ukončen.

Na školní rok 1941 – 42 bylo do OA zapsáno 197 žáků, do OŠ 98 žáků, do OŠPŽO 33 učňů, celkem 328 žáků, z toho 120 dívek. Koncem roku 1941 – 42 by měli vyjít první maturanti OA.

Se svolením vládního komisaře bylo provedeno zatemnění budovy ve všech místnostech školy potřebných pro vyučování. Vzhledem ke značnému počtu přespolních žáků a nevyhovujícímu vlakovému spojení bylo se souhlasem MŠANO posunuto vyučování od 7.45 hodin do 12.50 a od 13.00 do 17.10 hodin. Projevoval se nedostatek učebnic a jiných pomůcek (např. kancl. strojů). Musely být rozmnožovány učebné texty a prováděna zvl. příprava jednotlivými profesory. Zvláštností roku 1942 bylo, že výnosem MŠANO z 24. 6. 1942 byl školní rok prodloužen do 11. července 1942.

Pro školní rok 1942 – 43 se v rozpočtu uvažovalo o zavedení rozhlasového zařízení do všech učeben ve školní budově, aby byla poskytnuta žactvu příležitost naslouchat pořadům školního rozhlasu. V roce 1942 byla výnosem MŠANO ze dne 23. 12. 1942 přeměněna učňovská škola obchodní, dosud dvouletá, na 3letou a byly pro ni vydány nové osnovy.

Výnosem MŠANO z 19. 5. 1943 č.35-181/43-IV/4 bylo nařízeno postupné zrušení OA i OŠ ve Dvoře Králové nad Labem. Pro školní rok 1943 – 44 nesměly být otevřeny 1. ročníky VOŠ a OŠ a pak postupně mělo tříd ubývat, takže koncem roku 1943 – 44 zanikne OŠ a koncem roku 1945 – 46 VOŠ. I když ředitel ústavu spolu s vládním komisařem Dr. Görnerem podnikli příslušné kroky k odvolání výnosu o zrušení školy v řadě institucí, jednání bylo bezvýsledné, protože rozhodnutí bylo dáno jednak z vyšších míst a z části plynulo z plánu na snížení počtu českých škol na území Protektorátu.

Počátkem školního roku 1944 – 45 zbyly na ústavu už jen III. a IV. ročník Obchodní akademie a 3. ročník Učňovské školy obchodní. Žáci Obchodní akademie byli však ihned totálně nasazeni, takže zbyla pouze Učňovská škola obchodní, umístěná v chlapecké škole. Stěhování školy trvalo týden. Budova obchodní akademie byla přeměněna v noclehárnu pro dělnice fy Junkers. Většina profesorského sboru byla také totálně nasazena. V ústavu zůstal z profesorského sboru jen ředitel Jaroslav Hruška a profesor Jaroslav Kugler.

Po převratu 9. května 1945 byla situace ústavu velice svízelná. Ústav neměl učebny, sbírky byly ve větší míře složeny v tělocvičně chlapecké školy, částečně v továrním skladišti.

Poválečné období do roku 1948

Přípisem ze dne 25. května 1945 odvolalo Ministerstvo školství a osvěty (MŠO) s okamžitou platností Výnos o postupném zrušení Obchodní akademie a Obchodní školy ve Dvoře Králové nad Labem z roku 1943 a uložilo Kuratoriu učinit potřebné, aby počátkem školního roku 1945-46 mohl být zahájen nerušený provoz prvních ročníků obou učilišť. Tomu bylo vyhověno, ač s velikými překážkami, které se podařilo zdolat společným úsilím profesorského sboru. Vedením ústavu byl přípisem Místního národního výboru ze dne 23. 5. 1945, pověřen profesor František Puš. S vyučováním bylo započato 29. 5. 1945 v budově Reálného gymnázia a koncem června se mohl ústav již nastěhovat do vlastní budovy. Učňovská škola obchodní byla Výnosem MŠO č. A36 320/45-IV/9 odčleněna od obchodní akademie.

Již počátkem školního roku 1945-46 byl zahájen provoz 1. ročníku obou učilišť. Jen s velikými překážkami mohlo toto být splněno, protože školní místnosti zdaleka nebyly upraveny pro potřeby školy, i když se pracovalo i o nedělích.

Do OA a OŠ bylo přijato po 46 žácích a existoval ještě mimořádný III/IV ročník OA. Učňovská škola obchodní byla odčleněna od ústavu a přičleněna k živnostenským školám. Maturitní zkoušky byly vykonány ve dnech 16. 9. – 19. 9. 1946. Školné pro rok 1945-46 i pro rok 1946-47 bylo ponecháno v dosavadní výši a to z důvodů sociálních. Školné by mělo odpadnout až budou budovy zestátněny.

Pozn.: OA ve školním roce 1945-46 navštěvoval také Oskar Hák, dvorský rodák, ale nedokončil ji, protože zběhl 1. 9. 1946 jako herec do tehdejšího Mládežnického divadla v Praze. Divadlu už zůstal po celý život věrný a svou hereckou dráhu skončil v ABC Praha v roce 2004.

Ve školním roce 1946-47 měla škola Kuratorium v novém složení:

• Jindřich Bém, předseda, a předseda Místního národního výboru Dvůr Králové n.L.
• Jan Dolejší, místopředseda, školní inspektor, zástupce MŠO

Členové:

• Josef Prokop, předseda Okresního národního výboru, zástupce okresu
• Josef Marek, ředitel měšťanské školy, zástupce města
• Josef Kmínek, ředitel továrny, zástupce města
• Josef Petřík, ředitel továrny, zástupce města
• František Puš, kurat. ředitel OA, zástupce školy, jednatel Kuratoria
• Josef Hynek, zást. Obchodní, živnostenské a průmyslové komory v Hr. Králové
• Jan Šípek, obchodník, zástupce hospodářské skupiny maloobchodu
• František Hanzl, zástupce Spořitelny královédvorské
• Jaroslav Kugler, st. profesor, zástupce profesorského sboru OA.

6. prosince 1947 navrhlo Kuratorium prof. Františka Puše na místo ředitele OA ve Dvoře Králové nad Labem a toto bylo dekretem schváleno.

Počet žactva proti předválečnému období značně poklesl. Ve školním roce1946-47 bylo dle tříd studujících celkem 143 a to v:
Obchodní akademii ve dvou třídách   68 Veřejné obchodní škole ve dvou třídách   75

Z cizích jazyků byla vyučována na OA angličtina a franština.

Zajímavostí tohoto 2. poválečného roku bylo např. nové zařazení pochodových cvičení do osnov do tělesné výchovy žákovské – celkem 8x, dále se uskutečnilo též 9 fotbalových zápasů (OA : OŠ, OA : RG D. K .n. L. nebo Jaroměře, OA : podnik Tiba D. K. n. L.) a účast na fotbalovém turnaji dorostenců v rámci Majáles SČM ve Dvoře Králové n. L. ve dnech 14. – 23. června 1947, dále lehkoatletické přebory ústavu, 3 hokejová utkání (OA : RG, OA : OŠ, na hokejových přeborech dorost v Trutnově – umístění na 5. místě).

Žactvo se o prázdninách ve dvou skupinách zúčastnilo česání chmele v Domoušovicích, což pokračovalo i dalších letech až do roku 1956.

Ve dnech 6. a 10. června 1947 se uskutečnil závod v těsnopise. Závodu se zúčastnilo 13 žáků ze II. OA a II. OŠ. 7. června se konal závod v psaní strojem, zúčastnilo se ho 9 žáků z II. OŠ. Soutěžilo se také o nejúhlednější písmo žáků a žákyň školy ve školním roce 1946-47 a tři práce byly odměněny věcnými cenami.

Obdobně i v roce 1948 se 18. června konal závod v psaní strojem, kterého se zúčastnilo celkem 15 žáků. Pro ilustraci tehdejší úrovně psaní na dostupných psacích strojích jsou uvedeny konkrétní výsledky:

za III. ročník OA:	1. Vladimír Palej 2. Jaroslav Rücker 3. Irena Willomitzerová	209.8 hr. úderů / min. 161,8 hr. úderů / min 169,2 hr. úderů / min.	chyb 3,1 % chyb 1,7 % chyb 4,- %
za II. ročník OŠ:	1. Hana Špačková 2. Hana Dostálová 3. Eva Werdánová	220,- hr. úderů / min. 180,- hr. úderů / min. 162,2 hr. úderů / min.	chyb 2,2 % chyb 2,2 % chyb. 2,7 %.

Téhož dne se konal také závod z těsnopisu, kterého se zúčastnilo celkem 12 žáků. Konala se též soutěž v obchodním písmu, v níž soutěžilo 18 žáků. Za nejlepší byly uznány v tomto roce práce Soni Rovenské z II. OA, Danuše Trollové z II. OA a Jitky Janečkové z II. OA. Také v tomto ročníku byli vítězové všech skupin odměněni hodnotnými věcnými cenami, věnovanými Kuratoriem ústavu.

V roce 1948 se uskutečnily již tradiční odborné exkurze: 30. 4. do textilního závodu Vorlech, 3. 5. prohlídka výstavy zdejší Odborné školy pro ženská povolání, 10. 5. zájezd dvou tříd na Slovanskou zemědělskou výstavu v Praze, 11. 5. exkurze do Legiobanky, 12. 5. exkurze do cihelny, 20. 5. exkurze na nádraží (přeprava zboží), 22. 6. do Hofmannovy tiskárny a 23. 6. na Poštovní úřad.

V průběhu školního roku 1948 se uskutečnila Ústavní utkání v rámci tělesné výchovy žactva: 17. 9. Číšnická 11 – OA D. K., 20. 10. Podniková škola – OA D.K., 26. 10. OA D. K. – OŠ D. K., a ve dnech 20. 4.., 27, 4. a 1. 5. vzájemná utkání mezi RG D. K. – OA D. K. Jako součást branné výchovy bylo vykonáno celkem 8 pochodových cvičení. V rámci Majáles ve dnech 11. – 18. – 25. května 1948 se uskutečnila fotbalová soutěž s těmito výsledky:

OA D.K. – Pokračovací škola	0 : 1
OA D.K. – Textilní škola	0 : 2
OA D.K. – Podniková škola	3 : 0

Období po znárodnění v roce 1948

Po únorových událostech nastalo všeobecně mnoho změn, tak i změny ve složení Kuratoria. Předsedou na místo Jindřicha Béma se stal nový předseda MNV, p. František Ruml, zástupce MNV – p. Josef Kacálek – řídící učitel, členem byl p. Vlastislav Kubát – ze Spořitelny královédvorské a p. Antonín Neumann – okresní školní inspektor.

Profesorský sbor se nezměnil, v roce 1947 přibyl st. profesor Ing. Jaromír Vesecký, v r. 1948 nově byli přijati prof. Václav Bičík z OA v Pardubicích a Ing. Jiří Holeček.

Ke zrušení ústavu, které bylo plánováno, nedošlo díky zákroku pana ministra školství a osvěty, dra. Zdeňka Nejedlého. Pro nastávající školní rok povolilo MŠO pro I. ročníky po 36 žácích, takže se dostalo téměř na všechny uchazeče.

Obchodní akademie byla k 1. září 1948 postátněna. Nad ústavem převzal patronát n.p. JUTA.

Ve školním roce 1948-49 byl ústav plný: 4 třídy OA a 2 třídy OŠ. V roce 1949 – pro nemoc ředitele OA, Františka Puše, byl od 1. 2. – 30. 6. 1949 vedením pověřen prof. Jaroslav Kugler, od 1. 9. – 31. 12. 1949 ústav vedl profesor Ing. Jaromír Vesecký. V zápise Kuratoria z 1. 10. 1950 se prvně objevuje změna názvu školy OA. Výnosem Ministerstva školství, vědy a umění (MŠVU) z 10. 9. 1949 byl název školy změněn na Vyšší hospodářskou školu a Hospodářskou školu. Novými členy v Kuratoriu byl ing. Zdeněk Zachystal a ing. Jaromír Vesecký.

Vzhledem k plánovanému redukování počtu hospodářských učilišť v Hradeckém kraji bylo na jaře 1950 ohroženo trvání ústavu. Po dohodě místních činitelů s MŠVU byla pro příští školní rok 1950-51 zachována VHŠ v dosavadním rozsahu, ale neuvažovalo se již s 1. ročníkem HŠ.

Protože došlo k postátnění všech škol a převzetí nákladů jednak KNV, jednak MNV, pozbyla kuratoria svého oprávnění. Zatím však fungovala kuratoria dále v omezeném rozsahu. 21. října 1949 se ustavilo při ústavu Sdružení rodičů a přátel školy. Jeho předsedou byl zvolen Karel Kleinwächter. Sdružení přispívalo žákům na stravování v závodních kuchyních, věnovalo ceny pro ústavní závody v těsnopisu a psaní strojem a uspořádalo se školní skupinou ČSM a profesorským sborem. 17. 2. 1950 besedu k výročí Února a 29. 6. 1950 večírek na rozloučenou se školním rokem 1949-50.

Jinak léta 1950 – 53 proběhla beze změn. Ústav pokračoval v rozsahu VHŠ, ale v roce 1951-52 bez 2leté HŠ. V roce 1953 došlo k reorganizaci školství, základní školy byly řízeny ONV a střední školy krajskými národními výbory. Dvouletá HŠ byla definitivně ukončena ve školním roce 1956 – 57.

Novinkou při VHŠ bylo od 1. 10. 1955 uspořádání Večerních kurzů pro pracující (začátečníky a pokročilé) a to: jazyka českého, ruského, německého, francouzského a anglického. Dále bylo zaměření kurzů na politickou ekonomii, účetní evidenci, hospodářské nauky, těsnopis a psaní strojem.

30. 11. 1956 se konalo zasedání ONV, kde se projednalo mimo jiné i zrušení VHŠ. Rada ONV provedla osobní intervenci u náměstka ministra školství a kultury Dr. Trnky ve věci ponechání VHŠ ve Dvoře Králové n. L., ale zrušení VHŠ bylo zdůvodněno tím, že jde o typ školy, která vychovává pouze administrativní síly. Bylo docíleno dohody, že náhradou za tento typ školy bude rozšířen počet tříd dosavadní Průmyslové školy textilní a to tak, aby ve 3., případně 4. ročníku došlo k větvení na směr technický a ekonomický.

Vyhlášení tohoto typu školy bylo zařazeno v dokumentu o odborném školství, který byl v té době připravován a podle něhož měla být uvedená škola též rozšířena o třídy se specializací technologie na zpracování hedvábí.

Přemístění tříd bylo již projednáno s Ministerstvem spotřebního průmyslu, rozhodnuto bylo i o tzv. dílenském vyučování na PŠT. Tím bylo vyhověno průmyslovým podnikům, které žádaly o zvýšení technické úrovně žactva školy.

V roce 1958-59 maturoval poslední ročník předtím uzavřené VHŠ, jejíž vybíhající ročníky byly přičleněny pod společné ředitelství se SPŠT. Pod správu SPŠT přešla i budova zrušené VHŠ a sloužila účelům Průmyslové a Učňovské školy.

Učňovské školy byly již dříve často spojeny pod společné vedení ředitele Textilní školy (např. Živnostenská pokračovací škola měla již od roku 1936 v objektu PŠT své velmi dobře vybavené strojní dílny).

Další formy výuky v OŠ po roce 1959

Téměř padesátiletá tradice fungování obchodní školy, a dříve i kupecké školy, výše uvedenými opatřeními však zcela nezmizela. Vznikaly totiž nové studijní obory: technickoekonomický a potřebné učební obory.

Na Učňovské škole (UŠ) ve Dvoře Králové nad Labem byl tehdy ředitelem Josef Janeček. V budově bývalé OŠ a OA byly postupně otevřeny v 70. letech minulého století třídy pro učně ryze kupeckých oborů – a to obory prodavačů textilního a průmyslového zboží a aranžérů, ale především třídy textilních oborů pro potřeby místní textilky – n. p. Tiba nebo n. p. Juta, to je: přadleny, tkadleny, seřizovače textilních strojů. Pro potřeby n. p. Strojtex to byly obory kovoobráběčské a to: soustružník kovů a strojní zámečník vedle ještě dalšího obecného oboru pro chemiky prádelen a čistíren.

V některých těchto oborech měla škola učně ze širšího územního okruhu, s nárokem na internátní ubytování.

S roční přestávkou v náboru se, za podpory podniků Bavlnářského průmyslu a Průmyslu lýkových vláken od školního roku 1968-69, znovu otevřel při SPŠT obor technik ekonom textilního průmyslu s učebními plány a osnovami, které byly přizpůsobeny novým potřebám textilního průmyslu. Připravoval totiž pracovníky nového typu, specielně pro textilní průmysl, jednak se znalostmi textilní technologie, ale i znalostmi organizace a ekonomiky textilního průmyslu, kteří se pak mohli uplatnit, jako plánovači, organizátoři, mechanizátoři řízení a správy, kontroloři, normovači, referenti ekonomiky práce nebo racionalizace práce, statistici a rozboráři, vedoucí rozsáhlejších skladů, referenti pro zásobováni a odbyt, programátoři a operátoři ve výpočetních střediscích apod. Absolventi mohli pokračovat i ve studiu na vysoké škole, především ekonomické. Tento obor byl vyučován do roku 1978, kdy studenti opustili 4. ročníky.

Učňovská škola pokračovala i v letech 1978 – 1981 a připravovala v 3 letém cyklu nadále obráběče kovů a prodavače průmyslového zboží.

V roce 1981 vzniklo Střední odborné učiliště obchodní (SOUO). Pod vedením ředitelky Zdeňky Kubátové se zde učilo ve 3 oborech a to:
prodavač smíšeného zboží
prodavač textilu a odívání
prodavač obuvi a kožené galanterie.

V roce 1982 přešli do 2. ročníku – oboru prodavač smíšeného zboží – také učni z Učňovské školy v Úpici.

Od školního roku 1984 – 85 toto SOUO vedla ředitelka Ivana Fraňková a to až do roku 1990, při čemž učební obory se neměnily a učili se zde prodavači smíšeného zboží a prodavači pro textil a odívání.

Přelom 20. a 21. století v historii školy

Ve školním roce 1990 – 91 došlo ke změně vedení SOUO. Ředitelkou se stala ing. Marie Pastrnková. Učební obory byly beze změny až do školního roku 1993 – 94, kdy vznikl i obor prodavači drobného zboží vedle prodavačů smíšeného zboží.

V roce 1994 došlo k podstatné změně. Žáci učňovských oborů byli předáni na SOU n.p. Tiba Dvůr Králové nad Labem, kde se doučili. Nově zde vzniklaStřední odborná škola obchodně podnikatelská s výukou: asistent-ka podnikatele, zakončená maturitou.

A tak se tato škola stala opět opravdovou následovnicí dřívější obchodní školy. Vždyť už v Návěští VOŠ (konkrétně pro rok 1929-30) bylo stanoveno mimo jiné, že příprava na OŠ směřuje zejména k tomu, aby se absolventi mohli jednou stát samostatnými podnikateli.

Po ní následovala Střední odborná škola a střední odborné učiliště až do roku 2006.

Od školního roku 2006-07 došlo ke sloučení SOU a SOŠ se Střední průmyslovou školou a v budově bývalé OŠ bylo vyučováno hotelnictví a turismus. Ředitelem této integrované školy Střední školy informatiky a služeb (SŠIS) je Mgr. Petr Vojtěch.