Textilní škola

Oldřich Marek, Zprávy vlastivědného kroužku, 1970

Hned po osvobození naší vlasti Rudou armádou, v červnu 1945 začalo se ve škole vyučovat, aby bylo umožněno žákům, jejichž studium bylo v r. 1944 přerušeno, absolvovat školu a zařadit se do průmyslu, který po 2. světové válce očekávaly velké úkoly.

V roce 1945 začala královédvorská odborná škola opět jako dvouleté tkalc. a chemicko-textilní. Absolventi dvouletých škol, kteří chtěli svá studia dovršit maturitní zkouškou na průmyslové škole, přecházeli do nadstavbových ročníků čtyřleté vyšší průmyslové školy textilní v Brně. Tak tomu bylo až do roku 1947, kdy odborná textilní škola ve Dvoře Králové n. L. byla změněna na nástavbovou vyšší průmyslovou a studium na jejím chemicko-textilním oboru rozšířeno na čtyřleté, ukončené maturitní zkouškou. Nástavbová větev v Brně byla současně zrušena.

Ve školním roce 1948/49 konaly se ve Dvoře Králové n. L. první maturitní zkoušky na tomto novém typu. Maturovalo 16 chlapců a 1 dívka.

Tkalcovská škola zůstala dále dvouletá až do r. 1952, kdy bylo vyučování v tomto oboru zastaveno.

Tehdejší Hradecký kraj, na jehož textilní průmysl připadala polovina celkové průmyslové zaměstnanosti – to byl vůbec největší podíl jednoho průmyslového odvětví v celkové zaměstnanosti ve všech tehdejších krajích ČSSR – ztratil tak při současném zrušení odborné tkalcovské školy ve Vrchlabí a přeměně náchodské tkalcovské školy na průmyslovou strojnickou pro textil, všechny své denní odborné tkalcovské školy.

Při tehdejším krajovém rozdělení republiky patřila totiž zbývající tkalcovská škola v Ústí nad Orlicí do Pardubického a tkalcovská škola v Jilemnici do Libereckého kraje.

Archiv likvidované PŠT ve Vrchlabí byl uložen na PŠT ve Dvoře Králové n. L.

Tkalcovský obor se ve Dvoře Králové n. L. udržoval až do škol. roku 1963/64 jen ve večerních PŠ pro pracující. Byly zprvu nižší jednoleté, pak dvouleté a později změněny na základní nižší tříleté a dvouletou vyšší nadstavbou, končící maturitou.

V letech 1955 až 1961 se uskutečnilo navíc též dvouleté studium na mistrovské tkalcovské škole, do níž bylo zapsáno 20 posluchačů s průmyslovou praxí, vyslaných různými závody z území Čech a Moravy. Někteří z nich pokračovali ve vyšším studiu na PŠ textilní v Ústí nad Orlicí, podobně, jako to činili mnozí z absolventů dřívější dvouleté odborné tkalc. školy, kteří pokračovali v nástavbovém studiu buď v Ústí n. Orl. nebo v Brně.

Po zrušení nástavbového systému studia na odborných školách byla i královédvorská odborná škola textilní přeměněna na četyřletou vyšší odbornou školu textilní. Studium je od té doby ukončováno zásadně maturitní zkouškou. Po další reformě školské soustavy ztrácí se z názvu školy přívlastek vyšší a nakonec se od r. 1962 nazývá Střední průmyslovou školou textilní.

Od roku 1950/51 se škola zabývá úkolem zvyšovat kvalifikaci pracujících studiem při zaměstnání. Dvouleté nižší, později tříleté nižší a případně na ně navazující nástavbové dvouleté studium končící maturitou, bylo otevíráno nejen při vlastní kmenové škole, ale podle potřeby i jako elokované při průmyslových závodech mimo sídlo školy. Tak probíhaly večerní školy pro pradláky a tkalce bavlny v Mostku (býv. n. p. Mostex) a v Jaroměři (n. p. LINA, později TIBA). V Jaroměři zajišťovala královédvorská SPŠT po několik let nižší i vyšší večerní studium oboru koželužství při Závodech Ant. Zápotockého, n. p.

V místě školy probíhaly podle zájmu posluchačů až dodnes otevírané večerní školy, zaměřené na tkalcovství, předení bavlny, předení juty, zušlechťování textilií, strojnictví pro textil, strojírenství, všeobecnou ekonomiku a národohospodářskou evidenci. První absolventi vyšší nástavbové zušlechťovačské a přádelnické školy pro pracující maturovali v r. 1958.

Externě lze v pětiletém cyklu při SPŠT studovat obor chemické technologie textil. průmyslu.

V roce 1958/59 maturoval poslední ročník předtím uzavřené vyšší hsopodářské školy ve dvoře Králové n. L., jejíž vybíhající ročníky byly přičleněny pod společné ředitelství se SPŠT. Pod správu SPŠT přešla i budova VHŠ a slouží účelům průmyslové a učňovské školy.

Spojení s učňovskou školou

Oldřich Marek, Zprávy vlastivědného kroužku, 1970

Učňovské školy byly již dříve často spojeny po společné vedení ředitele textilní školy. Už jako tzv. živnostenské pokračovací od r. 1936 měly v objektu PŠT své velmi dobře vybavené strojní dílny. Byly v nižším traktu školy u čp. 133, kde se později ve svých začátcích umístil Výzkumný ústav zušlechťovací a po něm tam dočasně byly deponovány sbírky textilního muzea. Když byla budova někdejší učňovské školy v Přemyslově ulici předána zvláštní škole a zrušen ainstituce škol pro pracovní zálohy, spojila se od r. 1958/59 učňovská škola v našem městě znovu s SPŠT.

Na UŠ byly pak postupně otevřeny třídy pro nejrůznější textilní obory (přadlák, tkadlec, barvíř, bělič, filmový a strojní tiskař, úpravář, rytec molet a desek, seřizovač textilních strojů).

Od r. 1968/69 přešly tyto obory na nově založené odborné učiliště n.p. TIBA, jehož třídy byly umístěny v budově na Slovanech.

Kromě textilních učebních oborů se UŠ zaměřila na obory strojní zámečník, soustružník, frézař – zvl. pro učně n.p. STROJTEX – a na obory pro chemiky prádelen a čistíren, prodavačů textilního a průmyslového zboží i aranžérů. V některých těchto oborech má škola učně ze širšího územního okruhu, s nárokem na internátní ubytování. Od škol. roku 1969/70 bylo otevřeno i pětileté učňovské studium, jehož absolventi (prodavačky prům. zboží) složí kromě učňovských i maturitní zkoušky ze všeob. vzdělávacích předmětů.

Oldřich Marek, Zprávy vlastivědného kroužku, 1970

Denní čtyřletá průmyslová škola má ve Dvoře Králové n. L. v podstatě dva obory:

Tradiční je obor pro chemickou technologii textilu (zušlechťovačství).

Vychovává pracovníky pro textilní průmysl tak, abvy ovládli techniku chemického zušlechťování volných materiálů, přízí, tkanin a pletenin všeho druhu, tedy běličství, merceraci, barvířství, tiskařství a další způsoby závěrečné i zvláštní úpravy spolu se znalostmi mechanicko-technologických zařízení pro tyto práce. Při studiu získávají žáci i hluboké znalosti anorganické, organické, fyzikální a analytické chemie, takže najdou široké uplatnění jako textilní chemici. Jako na všech školách II. cyklu dosahují zde i středního všeobecného vzdělávání, které navazuje na základní devítiletou školu. Po celou dobu studií procházejí i laboratorní praxí, praktickým dílenským výcvikem a v posledním ročníku provozní praxí v závodech. Studium končí maturitou. Absolventi se uplatňují jako mistři, provozní technici, technologové, techničtí kontroloři, vedoucí laboratoří, zkušeben, koloristé, výzkumníci, normovači atpod. v textilních zušlechťovacích provozech, ve výrobě barviv, textilních pomocných prostředků nebo v chem. čistírnách a prádelnách a pod. Mají možnost pokračovat ve studiu na vysokých školách technického i ekonomického směru.

Vedle zušlechťování má škola další obor – tkalcovství, který zde trval od založení školy až do r. 1952, kdy byl jako dvouletý zrušen. Po delších jednáních byl na jeho místě otevřen čtyřletý obor tkalcovství – zaměření technik ekonom textilního průmyslu. Vznikl v roce 1957/58 za ředitele Ing. Dra Zd. Zachystala. jeho studium je čtyřleté a s tímto zaměřením šlo o jedinou školu toho druhu v ČSSR. Nová škola byla však v běhu jen do roku 1965/66. Pak byla vystřídána znovu tkalcovským oborem, a to čtyřletým s maturitou. První studenti byli do něj přijati v r. 1963/64. Ale ani tentokrát neměl tkalcovský obor pevnou existenci. Od r. 1966/67 se do něj přestali přijímat další žáci. V roce 1969/70 maturují jeho poslední posluchači. S roční přestávkou v náboru se pak znovu otevírá, zvl. za podpory podniků průmyslu bavlnářského a lýkových vláken, obor technik ekonom textilního průmyslu s učebními plány a osnovami přizpůsobenými novým potřebám textil. průmyslu. Od škol. roku 1968/69 má tedy druhý obor na SPŠT znovu svou podobu.

Připravuje pracovníky nového typu pro textilní průmysl, kteří se se svými širokými znalostmi z textilní technologie přádelnictví, tkalcovství,pletařství a zušlechťování a se znalostmi organizace a ekonomiky textil. průmyslu mohou uplatnit na místech plánovačů, organizátorů a mechanizátorů řízení a správy, technických kontrolorů, normovačů, referentů ekonomiky práce, techniků pro racionalizaci práce, statistiků a rozborářů, výrobních dispečerů, referentů technicko-organizačního rozvoje, referentů pro technicko-hospodářské normy, vedoucích rozsáhlejších skladů, referentů pro zásobování a odbyt, programátorů a operátorů ve výpočetních stanicích atd. Absolventi se mohou uplatnit i v ústřední správě, ve výzkumných a projekčních ústavech. Také mají možnost pokračovat ve studiu na vysoké škole, zvl. ekonomické.

Na SPŠT je (namísto původně nepovinného) od r. 1963 zavedeno povinné rozšířené vyučování volitelnému jazyku. K všeobecně vyučovacímu jazyku českému a ruskému si mohou žáci zvolit němčinu, angličtinu nebo francouzštinu. Z nich mohou i maturovat.

Pro obory SPŠT se koná nábor na základních devitiletých školách i v učňovských oborech příslušných směrů po celém území ČSSR.

Než byla zřízena SPŠ textilní v Ružomberoku, studovali ve dvoře Králové n. L. textilní chemii i žáci ze Slovenska. Chemický obor vystudovalo úspěšně i několik žáků ze spřátelených socialistických zemí – tři Korejci a šest z Vietnamské dem. republiky.

Při škole jsou dva státní žákovské domovy. Dívčí má přidruženu i jídelnu pro žáky škol II. cyklu, tedy i zdejšího gymnasia. Chlapecký domov je v bývalé malotřídní škole ve Starobuckém-Debrném.

Za dosavadní dobu existence školy se v jejím vedení vystřídali jako ředitelé:

* – v době jeho nemoci po dobu 3 měsíců 1948/49 Ing. Oto Běhonek jako profesor pověřený dočasně správou školy

Ve školním roce 1969/70 má SPŠT 24 interních a 10 externích učitelů.

Ve spolupráci s n.p. TIBA a pro potřeby zvyšování kvalifikace jeho pracovníků organizuje SPŠT různé speciální kurzy. V březnu 1970 bylo úspěšně ukončeno školou a n.p. TIBA organizované čtyřsemestrové pomaturitní studium textilních chemiků-koloristů, první tohoto druhu.

Úzká spolupráce školy a průmyslových podniků, zvl. pak n.p. TIBA, JUTA, STROJTEX umožňuje úspěšné sepětí školní výchovy s výrobou. Cennou pomoc přináší škole i spolupráce s výzkumnými ústavy v našem městě, tj. s VÚZ a ORGALEN. I hmotná podpora od těchto ústavů, průmyslových podniků a Sdružení podniků prům. lýkových vláken a dalších je velmi cenná pro rozvoj a modernizaci školy vedle dotací přímo nařízeného VČ KNV.

Kromě investic do modernizace a budování nových vyučovacích a provozních prostorů by si škola zasloužila, vzhledem k tomu, že do ní jsou přijímáni žáci z území celé ČSSR, moderní žákovský internát. V roce 1970 oslaví SPŠT 40. výročí vyřazení prvních absolventů dvouletých odb. škol z nové budovy na Wolkerově nábřeží. Do oslav 100. výročí založení textilní školy ve dvoře Králové n. L. chybí 18 let. Město, na něž z doby studií tolik absolventů krásně vzpomíná, by v tomto směru mohlo hledat námět, jak se ve spolupráci se školskými orgány KNV, MŠ a za podpory průmyslových institucí střední PŠ textilní odvděčit za její dosavadní práci a jak jí připravit nové době a růstu školy odpovídající podmínky pro další výchovné a vzdělávací působení.

Plány hospodářského rozvoje ČSSR sledují neustálý rozvoj spotřebního průmyslu. Jeho textilní sektor ruku v ruce s chemickou výrobou nových vláken a chemikálií má splnit důležité úkoly na poli zajišťování dostatečného množství kvalitního zboží pro denní potřeby obyvatelstva našich zemí i pro vývoz.

Střední průmyslová škola textilní, jejíž absolventi zaujímnali v minulosti i současnosti mnohá významná místa v našem textilním průmyslu i ve vládních funkcích, chce i nadále co nejlepší odbornou i ideově politickou výchovou středních technických i technicko ekonomických kádrů našemu textilnímu průmyslu pomáhat při plnění všech úkolů, které mu naše společnost ukládá.